Blog

Na začátku října 2018 vyšel v prestižním časopise Nature nový článek o environmentálních limitech Země (tzv. planetárních mezích) a jejich vztahu k současné produkci a spotřebě potravin. Tento článek, který společně sepsalo více než 20 vědců z předních světových univerzit, vyvolal v médiích poměrně velký ohlas (např. v britském Guardianu či českém Aktuálně.cz) a byla jsem kvůli němu také pozvána (přes kolegy na ČZU), abych pro TV Nova na toto téma přispěla krátkým rozhovorem-komentářem pro nedělní pořad Střepiny.

Po kratším váhání (nešlo o můj výzkum a nevěděla jsem, co konkrétně od rozhovoru očekávat) jsem nakonec po získání bližších informací o pořadu (např. že chce stavět na skutečném vědeckém základě) pozvání přijala a paní moderátorka Fialová přijela i s kameramanem druhý den za mnou do práce, kde jsme rozhovor natočili. Musím uznat, že jsem byla profesionalitou i finálním zpracováním celé reportáže mile překvapena a ačkoli byl můj komentář použitý v reportáži mnohem kratší, než natočený rozhovor, tak je celkové vyznění v souladu s tím, co jsem zamýšlela. Z mého pohledu tedy mohu pořad opravdu pochválit.

Reportáž si můžete prohlédnout na odkaze (cca od 6. minuty): http://tn.nova.cz/clanek/strepiny/strepiny-21-10-2018.html

V dubnu 2018 jsem byla pozvána k rozhovoru s Danielou Drtinovou na téma naší Kalkulačky Nutriční stopy do DVTV! Pozvání jsem ráda přijala, protože širší propagace vědy a našich výzkumných výstupů je pro mne jednoznačnou prioritou.

Myslím si, že každý výzkumník by se měl v určité formě snažit své poznatky sdílet s veřejností, ikdyž nám z toho neplynou žádné body ani finanční odměny. Já to beru jako samozřejmou službu veřejnosti a zájem o naši práci ze strany médií – a potažmo diváků – je pro mne potvrzení toho, že svou práci děláme dobře. Tohle je pro mne ve výsledku vlastně ta největší odměna.

Rozhovor si můžete prohlédnout na odkaze: https://video.aktualne.cz/dvtv/skodi-smazeny-rizek-zivotnimu-prostredi-experti-spocitali-ja/r~0a67107047a011e8aca5ac1f6b220ee8/

Opravy a zpřesnění:

Ačkoli jsem se samozřejmě snažila v rozhovoru zprostředkovat veškeré informace fakticky správně, tak se mi do mého projevu vloudilo několik nepřesností, které níže uvádím na pravou míru:

• Správný český termín je „planetární meze“, anglicky Planetary Boundaries (nikoli „planetární Země“, jak jsem se přeřekla)
• Sklokeramická varná deska je poměrně energeticky účinná a může dosáhnout až účinnosti indukční varné desky, ale pouze v případě, že máme perfektně padnoucí hrnec na plotýnku, což se ve většině případů neděje. Správně jsem tedy měla uvést, že nejúčinnější z běžných varných desek je deska indukční, protože ta vždy ohřívá jen přesnou plochu hrnce – respektive vodu uvnitř hrnce. Za nepřesnost se omlouvám!

Na přelomu ledna a února 2018 byla Ministerstvem životního prostředí certifikována naše metodika pro výpočet Nutriční stopy pokrmů. Oficiální název zní Metodika stanovení Nutriční stopy a její praktické využití v podmínkách ČR.

Dokument obsahuje teoretické ukotvení a podrobný popis postupu výpočtu Nutriční stopy. Zároveň jsou navrženy možné postupy pro využití v praxi v oblasti vzdělávání – jedním z příkladů je právě naše Kalkulačka Nutriční stopy.

Certifikace byla udělena ze strany MŽP na základě dvou oponentských posudků, které vypracovali doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA (odborník na posuzování životního cyklu – LCA) a Mgr. Petr Daniš (odborník na environmentální vzdělávání), kterým děkuji za přínosné a konstruktivní připomínky k celému dokumentu.

Dokument je opatřen licencí Creative Commons (CC BY-SA 3.0 CZ, tzn. můžete obsah dokumentu dále využívat, pokud uvedete autora a zachováte stejný typ licence) a je dostupý ke stažení v metodické části našich webových stránek nutristopy na odkaze: https://www.nutristopa.cz/metodika

V posledních dvou letech (2016-2017) se velká část mé práce soustředila na řešení projektu „Nutriční stopy“ z programu TAČR Omega, který si za jeden z cílů stanovil vytvoření nové vzdělávací aplikace propojující jídlo, zdraví a životní prostředí. Snahou bylo vytvořit interaktivní nástroj, ve kterém se široká veřejnost může dozvědět o souvislostech, které v Česku nejsou zatím běžně diskutovány – a sice, že dopad našeho stravování se neprojeví pouze v našem zdraví, ale také v kvalitě našeho životního prostředí.

Po několikaměsíčním úsilí celé řady lidí (vedle mne také projektového týmu, programátora, grafičky, respondentů, účastníků workshopů, zástupců NNO či MŽP a dalších) s radostí oznamuji, že Kalkulačka Nutriční stopy byla oficiálně zveřejněna dne 26. 1. 2018 na konferenci Menu pro změnu v pražském HUBu!

Aplikace umožňuje uživatelům z řad široké veřejnosti spočítat si dopad na životní prostředí – tzv. Nutriční stopu – a zjistit výživové hodnoty jídel, které si sami zvolí dle vybraného receptu. Aplikace také obsahuje přehled již spočítaných pokrmů, které si mohou uživatelé prohlédnout a upravit dle svých preferencí. Aplikace je určena široké veřejnosti a je možné ji využít také ve vzdělávacích a osvětových aktivitách s tématikou životního prostředí a zdraví.

Kalkulačka Nutriční stopy je dostupná na adrese: https://www.nutristopa.cz/

Je plně funkční na počítačích, tabletech i chytrých mobilních telefonech s internetovým připojením. Přejeme, ať se Vám s kalkulačkou dobře pracuje!

Se závěrem roku byl v prosinci 2018 v časopise Envigogika publikován můj přehledový článek s názvem Kalkulačky environmentálních stop jídla ve vzdělávání a představení Nutriční stopy jako nástroje pro podporu udržitelné spotřeby potravin. Článek je jedním z výstupů projektu TAČR Omega.

V tomto článku se zabývám existencí kalkulaček v češtině, které nějakým způsobem zohledňují hodnocení dopadu na životní prostředí ze spotřeby potravin. Tato úvodní přehledová část je pak doplněna představením konceptu Nutriční stopy a vyvíjené kalkulačky v češtině v rámci našeho řešeného projektu, která bude zveřejněna na počátku roku 2018.

Článek je publikován formou Open Access a je dostupný na stránkách Envigogiky: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/553

Na podzim roku 2017 jsem pro iniciativu Vím, co jím a piju měla přednášku pro zájemce na téma flexitariánství a udržitelné stravy. Přednáška proběhla 19. 10. 2017 v Rezicenci Rosa v Praze a nesla název Výživa s ohledem na budoucí generace: Flexitariánství a udržitelná strava (aneb Co je zdravé pro člověka, mělo by být zdravé i pro Zemi. Jak sladit jídelníček s tím, abychom dělali dobře i životnímu prostředí a celé naší společnosti?).

V přednášce jsem postupně mluvila o šesti hlavních poznatcích z pohledu akademika:

1. Díky vědě a technice se naše znalosti o Zemi a jejím fungování stále zdokonalují
2. Světová populace roste a lidské aktivity mění stabilní podmínky pro
   zemědělskou produkci => potenciální hrozba pro adekvátní výživu
   obyvatel
3. Existují různé metody pro hodnocení dopadů na životní prostředí (ŽP)
   (uhlíková, vodní, ekologická stopa, LCA, atp.), ale mají svá pozitiva i omezení
4. Různé typy potravin mají různé dopady na ŽP – všeobecně platí, že
   potraviny tvořící základ výživové pyramidy mají zároveň nižší
   environmentální dopady, ale vždy záleží na konkrétním původu potraviny
5. Existuje řada možností intervence – výzkum, vzdělávání a osvěta,
   výživová doporučení, značení potravin
6. Změna stravování – potenciálně velké snížení environmentální
   zátěže, ale velmi těžké změnit spotřebitelské vzorce chování (ne vždy
   reflektují dostupné informace či jim to neusnadňuje jejich okolí)

Hlavní myšlenka přednášky („take-away message“) byla následujicí:

Kvalitní a stabilní životní prostředí je základem pro kvalitně
vyživovanou a dlouhodobě prosperující lidskou společnost a každý člověk to může do určité míry ovlivnit tím, jak žije a jak
se stravuje.

Posléze jsem pro Vím, co jím a piju sepsala také popularizační článek, který na přednášku volně navázal a zabýval se především tématem flexitariánství v kontextu udržitelné stravy. Článek byl publikovaný 1. března 2018 a je dostupný na adrese:

http://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Flexitarianstvi—vyziva-s-ohledem-na-budouci-generace__s10010x10843.html

V listopadu 2017 jsem byla pozvána jako přednášející na seminář Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) s názvem: Aktuální výzvy II – Uživí planeta lidstvo? Na semináři v Pevnosti Poznání (kde sídlí muzeum vědy) jsem měla 2. listopadu hned úvodní přednášku, která měla účastníky seznámit se současným stavem poznání a terminologie ohledně potravinové bezpečnosti.

V mém příspěvku s názvem Uživí planeta lidstvo? Pohled akademika na (ne)udržitelnost současných potravinových systémů jsem se zaměřila na vyjasnění dané otázky (Co znamená „uživit lidstvo“? Čemu rozumíme v kontextu „planeta“ atd.), na současný stav a dopady potravinových systémů ve světě (Jak přispívají ke změně klimatu, využití území, spotřebě vody atd.) a také na vyjasnění terminologie (Co znamenají pojmy: potravinová bezpečnost, bezpečnost potravin, potravinová suverenita atd.?).

Na závěr jsem představila několi alternativních potravinových systémů z vlastní zkušenosti, které považuji za udržitelnější v porovnání se současnými převládajícími systémy v ČR (např. potravinové družstvo v Kodani, KPZ v Praze, atp.).

K semináři byla také vydána publikace Rozcestník, která shrnuje příspěvky většiny přednášejících. Naleznete v ní tedy i text k mojí přenášce shrnující hlavní poznatky (strana 10 – 17): Rozcestnik web_uzivi planeta lidstvo

Více o semináři na stránkách Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UPOL: http://www.development.upol.cz/projekty/letni-skola-rs/aktualni-vyzvy/

Na začátku října 2017 jsme měly s kolegyní Ivou Zvěřinovou možnost zapojit se do programu konference Menu pro změnu organizované neziskovými organizacemi TEREZA a Glopolis a v rámci jednoho workshopu otestovat naši vznikající Kalkulačku Nutriční stopy spolu s účastníky konference.

Nejprve byl projekt „Nutriční stopy“ představen v plénu všem účastníkům a poté následoval praktický workshop v jedné z menších místností pražského Impact HUBu.

Během testovací fáze si učitelé a několik žáků základních a středních škol vyzkoušelo práci s kalkulačkou – na noteboocích, tabletech či chytrých telefonech. Pro práci s byly využity také připravené pracovní listy.

Získanou zpětnou vazbu využijeme ve finálních úpravách vznikající aplikace, která bude zveřejněna na počátku roku 2018.

Všem účastníkům workshopu velice děkujeme za jejich aktivní účast a užitečné připomínky!

Diplomantka Bára Kebová (které jsem dělala poslední dva roky školitelku) v září úspěšně obhájila svou diplomovou práci na téma „Udržitelné restaurace v českém kontextu – kritéria, překážky a příležitosti“ na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK).

Práce je vůbec první odbornou studií v Česku zabývající se tématem udržitelnosti v restauracích – na základě analýzy a komparace převážně zahraničních metod hodnocení udržitelnosti v sektoru veřejného stravování stanovila Bára kritéria „ideální“ udržitelné restaurace a následně na základě rozhovorů s restauratéry identifikovala hlavní překážky a příležitosti, před kterými čeští restauratéři na cestě k udržitelnému fungování stojí.

Práce byla oponentem i komisí velmi kladně hodnocena a bude zpracována do několika článků – odborných i webových. Máme se jistě na co těšit.

Velká gratulace Báře!

Celý text diplomky ke stažení v pdf: Kebova_2017_Udrzitelne restaurace

Pokud hledáte školitele pro svou bakalářskou či diplomovou práci a zajímá Vás téma udržitenosti a potravin, můžete mne kontaktovat. Šikovné a zapálené studenty a studentky vždy uvítám 🙂

V letním čísle časopisu Výživa a potraviny 3/2017 – vydávaném Společností pro výživu – byl publikován můj přehledový článek na téma „Udržitelná strava“: Představení konceptu a zohlednění v současných výživových doporučeních (str. 64 -68).

Tento článek je prvním odborným článkem publikovaným na téma udržitelné stravy (sustainable diets) v češtině. V přehledové studii proto představuji koncept udržitelné stravy a uvádím její definici dle FAO (viz můj první blogový příspěvek), zmiňuji nejnovější studie zabývající se výživou a dopady na životní prostředí a ukazuji, jakým způsobem je (hlavně, ale nejen environmentální) udržitelnost reflektována ve výživových doporučeních ve světě.

Článek uzavírám uznáním, že „změna spotřebitelského chování je samozřejmě komplexním tématem, které si žádá spolupráci mnoha odborníků z mnoha oborů…“– akademiků i praktiků. Musíme si proto v první řadě uznat, že se současnou spotřebou potravin není něco v pořádku a naučit se spolupracovat napříč obory, abychom nalezli možná budoucí řešení těchto problémů. Protože:

„Kvalitní životní prostředí je základem pro kvalitně vyživovanou a dlouhodobě prosperující lidskou společnost.“