V únoru 2017 se v holandském Wageningenu konal týdenní intenzivní kurz na téma hodnocení dopadů na životní prostředí z chovu hospodářských zvířat – „Environmental Impact Assessment of Livestock Systems“. Tento kurz se koná každé dva roky a přednáší na něm přední odborníci z holandských univerzit v čele s profesorkou Imke de Boer z Wageningen University and Research (WUR). Letos proběhl kurz v termínu 13.-17. 2. 2017 a já jsem byla u toho 🙂
Seznam přednášejících a jejich zaměření na kurzu:
- Prof. Imke de Boer – WUR (Animal Production Systems Group – APS Group) – úvod do kurzu, metoda posuzování životního cyklu (LCA), efektivita využívání zemědělské půdy, výpočty vodní stopy
- Prof. Oene Oenema – WUR (Sustainable Soil Management) – systémy živočišné výroby a dopady na životní prostředí
- Dr. Corina van Middelaar – WUR (APS Group) – hlavní koordinátorka kurzu, analýza toku živin (Nutrient Flow Analysis)
- Dr. Henk Udo – WUR (APS Group – v důchodu) – multifunkčnost systémů živočišné výroby
- Dr. Hannah van Zanten – WUR (APS Group) – konsekvenční LCA
- Dr. Evelyne Groen – WUR (APS Group) – nejistoty a citlivostní analýza
- Dr. Reinout Heijungs -VU University Amsterdam – LCA založená na matricích (matrix-based LCA)
- Prof. Christel Cederberg – Chalmers University of Technology, Švédsko – výpočty změn ve využití území, sekvestrace uhlíku
- Dr. Félix Teillard – FAO, Itálie – hodnocení ztráty biodiverzity
- Prof. Pierre Gerber – FAO/ World Bank /WUR – globální hodnocení produkce skleníkových plynů z živočišných systémů
- Dr. Raimon Ripoll-Bosch – WUR (APS Group) – ekosystémové služby
- Prof. Rogier Schulte – WUR (Farming Systems Ecology) – udržitelná potravinová bezpečnost
Hlavní poznatky z kurzu
- Existuje velké množství různých metod k hodnocení dopadu (nejen) živočišné produkce na životní prostředí – analýza toků živin (Nutrient Flow Analysis), vodní stopa (Water Footprinting), posuzování životního cyklu s dvěma různými přístupy (Life Cycle Assessment – Attributional, Consequetial), globální modelování emisí skleníkových plynů, hodnocení dopadů na biodiverzitu atd.
- Všechny tyto metody mají své výhody i nevýhody a neustále se rozvíjejí.
- Hodnocení dopadů živočišných produktů pouze na hmotnostní jednotku (např. na 1 kg masa) není vždy relevantní, protože v mnoha systémech má dobytek vícero funkcí, které nejsou spjaty pouze s výživou pro člověka (např. slouží jako úschova financí v místech, kde lidé nevyužívají banky či podobné instituce; slouží jako zdroj síly pro orbu či pohánění mlýnů atp.; spásají zatravněné plochy a při správném hospodaření zvyšují biodiverzitu v oblasti, atd.), což jsou funkce velmi těžko vyčíslitelné.
- Zemědělské systémy by měly být co nejvýce obhospodařovávané tak, aby docházelo k sekvestraci uhlíku do půdy – nikoli jeho uvolňování (tj. zvyšování obsahu humusu v půdě) a aby nenarušovaly kvalitu ekosystémových služeb (např. aby neubývalo včel a dalších opylovačů kvůli pesticidům a skladbě krajiny, atp.).
- Z hlediska efektivity využití půdy se zdá být nejvhodnější strava založená převážně na rostlinných produktech s menším příspěvkem živočišných produktů (z půdy, kde nelze pěstovat plodiny, ale lze na ni nechat spásat dobytek a také z využití odpadu z rostlinné produkce využitého na zkrmení zvířatům).
Poděkování
Kurzu jsem se zúčastnila díky cestovní podpoře z projektu PRIMUS – Environmentální dopady městských životních stylů – na COŽP UK (hlavní řešitel kolega Jan Weinzettel) a načerpala jsem zde nové znalosti, zkušenosti a cenné kontakty. Díky za podporu!