Blog

Nová vzdělávací aplikace: Kalkulačka Nutriční stopy

V posledních dvou letech (2016-2017) se velká část mé práce soustředila na řešení projektu „Nutriční stopy“ z programu TAČR Omega, který si za jeden z cílů stanovil vytvoření nové vzdělávací aplikace propojující jídlo, zdraví a životní prostředí. Snahou bylo vytvořit interaktivní nástroj, ve kterém se široká veřejnost může dozvědět o souvislostech, které v Česku nejsou zatím běžně diskutovány – a sice, že dopad našeho stravování se neprojeví pouze v našem zdraví, ale také v kvalitě našeho životního prostředí.

Po několikaměsíčním úsilí celé řady lidí (vedle mne také projektového týmu, programátora, grafičky, respondentů, účastníků workshopů, zástupců NNO či MŽP a dalších) s radostí oznamuji, že Kalkulačka Nutriční stopy byla oficiálně zveřejněna dne 26. 1. 2018 na konferenci Menu pro změnu v pražském HUBu!

Workshop na konferenci Menu pro změnu v říjnu 2017 – testování Kalkulačky Nutriční stopy s učiteli SŠ a ZŠ (foto: TEREZA)

Aplikace umožňuje uživatelům z řad široké veřejnosti spočítat si dopad na životní prostředí – tzv. Nutriční stopu – a zjistit výživové hodnoty jídel, které si sami zvolí dle vybraného receptu. Aplikace také obsahuje přehled již spočítaných pokrmů, které si mohou uživatelé prohlédnout a upravit dle svých preferencí. Aplikace je určena široké veřejnosti a je možné ji využít také ve vzdělávacích a osvětových aktivitách s tématikou životního prostředí a zdraví.

Kalkulačka Nutriční stopy je dostupná na adrese: https://www.nutristopa.cz/

Je plně funkční na počítačích, tabletech i chytrých mobilních telefonech s internetovým připojením. Přejeme, ať se Vám s kalkulačkou dobře pracuje!

Článek: Kalkulačky environmentálních stop jídla

Se závěrem roku byl v prosinci 2018 v časopise Envigogika publikován můj přehledový článek s názvem Kalkulačky environmentálních stop jídla ve vzdělávání a představení Nutriční stopy jako nástroje pro podporu udržitelné spotřeby potravin. Článek je jedním z výstupů projektu TAČR Omega.

Článek v časopise Envigogika – prosinec 2018

V tomto článku se zabývám existencí kalkulaček v češtině, které nějakým způsobem zohledňují hodnocení dopadu na životní prostředí ze spotřeby potravin. Tato úvodní přehledová část je pak doplněna představením konceptu Nutriční stopy a vyvíjené kalkulačky v češtině v rámci našeho řešeného projektu, která bude zveřejněna na počátku roku 2018.

Článek je publikován formou Open Access a je dostupný na stránkách Envigogiky: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/553

Odborná přednáška a článek: Vím, co jím a piju

Na podzim roku 2017 jsem pro iniciativu Vím, co jím a piju měla přednášku pro zájemce na téma flexitariánství a udržitelné stravy. Přednáška proběhla 19. 10. 2017 v Rezicenci Rosa v Praze a nesla název Výživa s ohledem na budoucí generace: Flexitariánství a udržitelná strava (aneb Co je zdravé pro člověka, mělo by být zdravé i pro Zemi. Jak sladit jídelníček s tím, abychom dělali dobře i životnímu prostředí a celé naší společnosti?).

Přednáška na téma flexitariánství a udržitelné stravy v Rezidenci Rosa v říjnu 2017 – organizovala iniciativa Vím, co jím a piju

V přednášce jsem postupně mluvila o šesti hlavních poznatcích z pohledu akademika:

  1. Díky vědě a technice se naše znalosti o Zemi a jejím fungování stále zdokonalují
  2. Světová populace roste a lidské aktivity mění stabilní podmínky pro
    zemědělskou produkci => potenciální hrozba pro adekvátní výživu
    obyvatel
  3. Existují různé metody pro hodnocení dopadů na životní prostředí (ŽP)
    (uhlíková, vodní, ekologická stopa, LCA, atp.), ale mají svá pozitiva i omezení
  4. Různé typy potravin mají různé dopady na ŽP – všeobecně platí, že
    potraviny tvořící základ výživové pyramidy mají zároveň nižší
    environmentální dopady, ale vždy záleží na konkrétním původu potraviny
  5. Existuje řada možností intervence – výzkum, vzdělávání a osvěta,
    výživová doporučení, značení potravin
  6. Změna stravování – potenciálně velké snížení environmentální
    zátěže, ale velmi těžké změnit spotřebitelské vzorce chování (ne vždy
    reflektují dostupné informace či jim to neusnadňuje jejich okolí)

Hlavní myšlenka přednášky („take-away message“) byla následujicí:

Kvalitní a stabilní životní prostředí je základem pro kvalitně
vyživovanou a dlouhodobě prosperující lidskou společnost a každý člověk to může do určité míry ovlivnit tím, jak žije a jak
se stravuje.

Článek na téma flexitariánství a udržitelné stravy v online magazínu iniciativy Vím, co jím a piju

Posléze jsem pro Vím, co jím a piju sepsala také popularizační článek, který na přednášku volně navázal a zabýval se především tématem flexitariánství v kontextu udržitelné stravy. Článek byl publikovaný 1. března 2018 a je dostupný na adrese:

http://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Flexitarianstvi—vyziva-s-ohledem-na-budouci-generace__s10010x10843.html

Seminář: „Uživí planeta lidstvo?“ na UPOL

V listopadu 2017 jsem byla pozvána jako přednášející na seminář Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) s názvem: Aktuální výzvy II – Uživí planeta lidstvo? Na semináři v Pevnosti Poznání (kde sídlí muzeum vědy) jsem měla 2. listopadu hned úvodní přednášku, která měla účastníky seznámit se současným stavem poznání a terminologie ohledně potravinové bezpečnosti.

Účastníci semináře v Olomouci – diskuze nad otázkou: „Uživí planeta lidstvo?“

V mém příspěvku s názvem Uživí planeta lidstvo? Pohled akademika na (ne)udržitelnost současných potravinových systémů jsem se zaměřila na vyjasnění dané otázky (Co znamená „uživit lidstvo“? Čemu rozumíme v kontextu „planeta“ atd.), na současný stav a dopady potravinových systémů ve světě (Jak přispívají ke změně klimatu, využití území, spotřebě vody atd.) a také na vyjasnění terminologie (Co znamenají pojmy: potravinová bezpečnost, bezpečnost potravin, potravinová suverenita atd.?).

Na závěr jsem představila několi alternativních potravinových systémů z vlastní zkušenosti, které považuji za udržitelnější v porovnání se současnými převládajícími systémy v ČR (např. potravinové družstvo v Kodani, KPZ v Praze, atp.).

Publikace Rozcestník II – vybrané přenášky ze semináře a letní školy na UPOL v roce 2017.

K semináři byla také vydána publikace Rozcestník, která shrnuje příspěvky většiny přednášejících. Naleznete v ní tedy i text k mojí přenášce shrnující hlavní poznatky (strana 10 – 17): Rozcestnik web_uzivi planeta lidstvo

Více o semináři na stránkách Katedry rozvojových a environmentálních studií PřF UPOL: http://www.development.upol.cz/projekty/letni-skola-rs/aktualni-vyzvy/

Konference: Menu pro změnu 2017

Na začátku října 2017 jsme měly s kolegyní Ivou Zvěřinovou možnost zapojit se do programu konference Menu pro změnu organizované neziskovými organizacemi TEREZA a Glopolis a v rámci jednoho workshopu otestovat naši vznikající Kalkulačku Nutriční stopy spolu s účastníky konference.

Nejprve byl projekt „Nutriční stopy“ představen v plénu všem účastníkům a poté následoval praktický workshop v jedné z menších místností pražského Impact HUBu.

Představení projektu a vyvíjené Kalkulačky Nutriční stopy na konferenci Menu pro změnu – říjen 2017 (foto: TEREZA)

Během testovací fáze si učitelé a několik žáků základních a středních škol vyzkoušelo práci s kalkulačkou – na noteboocích, tabletech či chytrých telefonech. Pro práci s byly využity také připravené pracovní listy.

Testování beta verze Kalkulačky Nutriční stopy se žáky a učiteli na konferenci Menu pro změnu – říjen 2017 (foto: TEREZA)

Získanou zpětnou vazbu využijeme ve finálních úpravách vznikající aplikace, která bude zveřejněna na počátku roku 2018.

Všem účastníkům workshopu velice děkujeme za jejich aktivní účast a užitečné připomínky!

Diplomová práce na téma udržitelnosti restaurací obhájena na FHS UK

Diplomantka Bára Kebová (které jsem dělala poslední dva roky školitelku) v září úspěšně obhájila svou diplomovou práci na téma „Udržitelné restaurace v českém kontextu – kritéria, překážky a příležitosti“ na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK).

Diplomová práce Báry Kebové na téma udržitelnosti restaurací – obhájena v září 2017 na FHS UK

Práce je vůbec první odbornou studií v Česku zabývající se tématem udržitelnosti v restauracích – na základě analýzy a komparace převážně zahraničních metod hodnocení udržitelnosti v sektoru veřejného stravování stanovila Bára kritéria „ideální“ udržitelné restaurace a následně na základě rozhovorů s restauratéry identifikovala hlavní překážky a příležitosti, před kterými čeští restauratéři na cestě k udržitelnému fungování stojí.

Práce byla oponentem i komisí velmi kladně hodnocena a bude zpracována do několika článků – odborných i webových. Máme se jistě na co těšit.

Velká gratulace Báře!

Celý text diplomky ke stažení v pdf: Kebova_2017_Udrzitelne restaurace

Pokud hledáte školitele pro svou bakalářskou či diplomovou práci a zajímá Vás téma udržitenosti a potravin, můžete mne kontaktovat. Šikovné a zapálené studenty a studentky vždy uvítám 🙂

Přehledová práce na téma Urdržitelné stravy v časopise Výživa a potraviny

V letním čísle časopisu Výživa a potraviny 3/2017 – vydávaném Společností pro výživu – byl publikován můj přehledový článek na téma „Udržitelná strava“: Představení konceptu a zohlednění v současných výživových doporučeních (str. 64 -68).

V časopise Výživa a potraviny 3/2017 vyšel můj přehledový článek o udržitelné stravě.

Tento článek je prvním odborným článkem publikovaným na téma udržitelné stravy (sustainable diets) v češtině. V přehledové studii proto představuji koncept udržitelné stravy a uvádím její definici dle FAO (viz můj první blogový příspěvek), zmiňuji nejnovější studie zabývající se výživou a dopady na životní prostředí a ukazuji, jakým způsobem je (hlavně, ale nejen environmentální) udržitelnost reflektována ve výživových doporučeních ve světě.

Článek uzavírám uznáním, že „změna spotřebitelského chování je samozřejmě komplexním tématem, které si žádá spolupráci mnoha odborníků z mnoha oborů…“– akademiků i praktiků. Musíme si proto v první řadě uznat, že se současnou spotřebou potravin není něco v pořádku a naučit se spolupracovat napříč obory, abychom nalezli možná budoucí řešení těchto problémů. Protože:

„Kvalitní životní prostředí je základem pro kvalitně vyživovanou a dlouhodobě prosperující lidskou společnost.“

Kurz ve Wageningenu: Dopady na životní prostředí z chovu hospodářských zvířat

V únoru 2017 se v holandském Wageningenu konal týdenní intenzivní kurz na téma hodnocení dopadů na životní prostředí z chovu hospodářských zvířat – „Environmental Impact Assessment of Livestock Systems“. Tento kurz se koná každé dva roky a přednáší na něm přední odborníci z holandských univerzit v čele s profesorkou Imke de Boer z Wageningen University and Research (WUR). Letos proběhl kurz v termínu 13.-17. 2. 2017 a já jsem byla u toho 🙂

Účastníci kurzu na Wageningen University & Research – únor 2017 (photo courtesy: Corina van Middelaar)

Seznam přednášejících a jejich zaměření na kurzu:

  • Prof. Imke de Boer – WUR (Animal Production Systems Group – APS Group) – úvod do kurzu, metoda posuzování životního cyklu (LCA), efektivita využívání zemědělské půdy, výpočty vodní stopy
  • Prof. Oene Oenema – WUR (Sustainable Soil Management) – systémy živočišné výroby a dopady na životní prostředí
  • Dr. Corina van Middelaar – WUR (APS Group) – hlavní koordinátorka kurzu, analýza toku živin (Nutrient Flow Analysis)
  • Dr. Henk Udo – WUR (APS Group – v důchodu) – multifunkčnost systémů živočišné výroby
  • Dr. Hannah van Zanten – WUR (APS Group) – konsekvenční LCA
  • Dr. Evelyne Groen – WUR (APS Group) – nejistoty a citlivostní analýza
  • Dr. Reinout Heijungs -VU University Amsterdam – LCA založená na matricích (matrix-based LCA)
  • Prof. Christel Cederberg – Chalmers University of Technology, Švédsko – výpočty změn ve využití území, sekvestrace uhlíku
  • Dr. Félix Teillard – FAO, Itálie – hodnocení ztráty biodiverzity
  • Prof. Pierre Gerber – FAO/ World Bank /WUR – globální hodnocení produkce skleníkových plynů z živočišných systémů
  • Dr. Raimon Ripoll-Bosch – WUR (APS Group) – ekosystémové služby
  • Prof. Rogier Schulte – WUR (Farming Systems Ecology) – udržitelná potravinová bezpečnost
Na kurzu přednášel na téma globálního pohledu na hospodářská zvířata a dopady na životní prostředí také Pierre Gerber, který pracuje v různých pozicích pro FAO, Světovou Banku a WUR.
Hlavní poznatky z kurzu
  • Existuje velké množství různých metod k hodnocení dopadu (nejen) živočišné produkce na životní prostředí – analýza toků živin (Nutrient Flow Analysis), vodní stopa (Water Footprinting), posuzování životního cyklu s dvěma různými přístupy (Life Cycle Assessment – Attributional, Consequetial), globální modelování emisí skleníkových plynů, hodnocení dopadů na biodiverzitu atd.
  • Všechny tyto metody mají své výhody i nevýhody a neustále se rozvíjejí.
  • Hodnocení dopadů živočišných produktů pouze na hmotnostní jednotku (např. na 1 kg masa) není vždy relevantní, protože v mnoha systémech má dobytek vícero funkcí, které nejsou spjaty pouze s výživou pro člověka (např. slouží jako úschova financí v místech, kde lidé nevyužívají banky či podobné instituce; slouží jako zdroj síly pro orbu či pohánění mlýnů atp.; spásají zatravněné plochy a při správném hospodaření zvyšují biodiverzitu v oblasti, atd.), což jsou funkce velmi těžko vyčíslitelné.
  • Zemědělské systémy by měly být co nejvýce obhospodařovávané tak, aby docházelo k sekvestraci uhlíku do půdy – nikoli jeho uvolňování (tj. zvyšování obsahu humusu v půdě) a aby nenarušovaly kvalitu ekosystémových služeb (např. aby neubývalo včel a dalších opylovačů kvůli pesticidům a skladbě krajiny, atp.).
  • Z hlediska efektivity využití půdy se zdá být nejvhodnější strava založená převážně na rostlinných produktech s menším příspěvkem živočišných produktů (z půdy, kde nelze pěstovat plodiny, ale lze na ni nechat spásat dobytek a také z využití odpadu z rostlinné produkce využitého na zkrmení zvířatům).
Poděkování

Kurzu jsem se zúčastnila díky cestovní podpoře z projektu PRIMUS – Environmentální dopady městských životních stylů – na COŽP UK (hlavní řešitel kolega Jan Weinzettel) a načerpala jsem zde nové znalosti, zkušenosti a cenné kontakty. Díky za podporu!

Nový projekt: Městské životní styly a dopady na životní prostředí

Kolega Jan Weinzettel získal nový tříletý projekt (2017 – 2019) z programu Univerzity Karlovy  na podporu vznikajících vědeckých týmů PRIMUS. Tématem projektu jsou městské životní styly a dopady na životní prostředí v kontextu tzv. Planetárních mezí.

V rámci tohoto projektu se s kolegyní Zuzkou Jelínkovou zaměříme na udržitelné stravování v rámci Planetárních mezí – zatímco ostatní členové týmu se budou zaměřovat na další aspekty životních stylů.

Ve finále si klademe za cíl navrhnout životní styly v rámci environmentální udržitelnosti.

Zpráva z cesty do Curychu – Food System Stories

V roce 2016 jsem od World Food Systems Centre (WFSC) na prestižní švýcarské univerzitě ETH Zurich získala krátkodobé cestovní stipendium, abych se mohla zúčastnit několika akcí vztahujících se k potravinám a udržitelnosti v Curychu v listopadu 2016.

Eaternity workshop v Curychu na téma zdravého stravování s ohledem na životní prostředí – listopad 2016

Jednalo se o dva workshopy společnosti Eaternity k environmentálně udržitelnému stravování (a vývoji aplikace pro veřejnost a restaurace) – OrganicFoodprint workshop a HealthFoodprint workshop. Dále jsem se zúčastnila sympozia WFSC na ETH Zurich a setkala jsem se při osobních schůzkách s několika významnými výzkumníky z ETH (např. Stephan Pfister, Michelle Grant).

Sympozium na ETH Zurich – přednáška na téma produkce metanu v různém věku krav – listopad 2016

Jednotícím tématem mé návštěvy v Curychu bylo hodnocení environmentálních dopadů z jídla a vztah k ekologické produkci. O této své zkušenosti a hlavních poznatcích jsem (jako povinnou součást udělení stipendia) sepsala blogový příspěvek pro Food Systems Stories (v angličtině):

http://www.foodsystemstories.org/blog/2017/1/24/foodprints-of-meals-focus-on-organic

Hlavním závěrem mé cesty a nabraných zkušeností je potřebnost dalšího výzkumu v této oblasti. Bioprodukty totiž nelze jednoznačně označit jako lepší z pohledu životního prostředí ve všech kategoriích dopadu. Zároveň jsou ale naše metody posuzování dopadu na životní prostředí do značné míry omezené a proto nelze zatím dělat v tomto ohledu jasné závěry.